Bojová patrola 2011

28. 5. 2011, 4:30 AM, nasedáme do našich lehce opancéřovaných vozů a vyrážíme směr Sokolov, podpořit síly pravidelné Armády pod velením Bohouše, též známého jako „Mastodont“. Mise spočívá v potlačení povstaleckého odboje a později i v záchraně Bohoušovi budoucí staronové manželky.

Na místě jsme v 8:30 a budujeme lehké přístřeší ze stanů (zřejmě asijské výroby). Následuje přednáška Mastodonta, kdy všechny seznamuje s pravidly, rozděluje síly pod jednotlivé velitele. Jindra, velitel SAS, v Sudetech zřejmě známý též jako „Jarin“, dostává na starosti velení zálohy sestávající se z SAS, Leones, Gladiátors, Sabotage a Hrochů.

Zanedlouho dostáváme rozkaz k přesunu do pár kilometrů vzdálené pískovny, kde podle hlášení zvědů, povstalci vybudovali svou základnu. Základnu je nutné zničit a povstalce vyhladit. Po dorazení na místo, Mastodont určuje zálohu, jako levé křídlo útoku. Netrvá dlouho a zahlídneme první nepřátele. Při pronásledování však nastává zmatek a chvíli se přestřelujeme s našim hlavním útokem, což oslabuje naše síly. Naštěstí je to poslední tužší odpor, na který na levém křídle narážíme a povstalce v našem perimetru se nám daří bez větších komplikací likvidovat a při tom postupovat vřed. Pak dostáváme rozkaz stočit levé křídlo na střed podpořit tak hlavní útok. Bez většího odporu postupujeme a postupně se dostáváme až na křídlo pravé. Základnu se nám podařilo zničit, povstalce rozprášit. SAS Nepřítel však kladl tuhý odpor a chvílemi spíš než paintball bojiště připomínalo silvestrovské řádění nezletilců s načerno nakoupenou pyrotechnikou. Jak se však ukázalo, nebylo to poprvé, ani naposled v tento den.

Následuje přesun na shromaždiště techniky, kde doplňujeme zásoby a nasedáme na obrněnou techniku. Dalším rozkazem je, vyčistit příjezdovou cestu, eliminovat přeživší povstalce a zajistit blízký brod řeky. Nevezeme se dlouho a kvůli velkým ztrátám na levém křídle, jsme nuceni sesedat a jít před technikou pro případ posílení některého z křídel. První polovinu cesty procházíme bez ztrát. V druhé polovině cesty se zdržujeme v krytí bojové techniky a blížíme se k brodu. Tady Jindřich dělí síly. Část zálohy zůstává u techniky a postupuje pomalu k brodu, zbytek podpoří levé křídlo, které se snaží zatlačit nepřítele za řeku. Za velkých ztrát způsobených snipery a pyrotechniky nepřítele se nám daří obsadit brod, posléze i přebrodit. BVP, SAS

Po dalším doplnění munice nasedá část zálohy na BVP a za doprovodu ostatních vyrážíme pronásledovat prchající nepřátele. Jízda v BVP není žádný med, jak se později ukazuje. Šílená cukatůra v podání řidiče, neustále přesýpá osádku z jedné strany na druhou a přesná střelba je spíše věcí náhody. V jednom ze stoupání řidič BVP neodhaduje výkon pěchoty, která jde po louce v zákrytu a osolením plynu je vystaví jak na talíři schovanému nepříteli na okraji lesa. Nepřítel toho využívá a kosí jednoho vojáka za druhým. Osádka BVP se také stává lehkým terčem a za nedlouho BVP opouštějí všichni. Armádě se však podaří obloukem nepřítele obejít a přivolat další posily.

Pumy Otevřená louka je příležitost pro granátomety nepřítele, který svými pumami decimuje počty armády. Navíc na krátko vypovídá poslušnost i BVP. Za cenu dalších ztrát se daří armádě projít na další z luk, přes jejíž horizont se musí dostat k haldám červené země, na kterých se zřídili povstalci provizorní stanoviště. Armádě se daří eliminovat nepřátele v obou remízcích, ale za nedlouho se na obzoru objevuje nepřátelské vozidlo, které v otevřené krajině, lehce kosí vojáky armády. Osádku vozidla se po chvíli daří zlikvidovat a armáda se formuje k útoku na červené haldy. Za chvíli se však v týle objevují povstalci a za cenu ztrát a křiku ALLAH AKBAR oslabují armádu o další vojáky. Ta však stále postupuje haldám a i tady likviduje povstalce.

Pěnda Opět doplňujeme munici a vydáváme se příkrou loukou zpět k základnímu táboru. I zde nacházíme další a další povstalce, se kterými svádíme tuhé boje. Při jednom z nich dostává jeden z členů SAS zřejmě polenem do hlavy, protože boule zde utržená, nebyla dosud žádnou konvenční municí spatřena. Z Jiřího se rázem stává hvězda dne a je hojně vyhledáván válečnými fotografy.

Mastodontovi Následuje další oživení, doplnění munice a zformování. Velitel armády nám oznamuje, že rebelové se přeskupili k poslednímu odporu za brodem řeky. Navíc mu při ústupu zajali jeho budoucí „staronovou“ manželku, a že pokud mu jí nepřivedeme, tak se nikdo večer nenají, nenapije a navíc nikdo neodjede, protože nám prořeže gumy. Zděšení všech ze setrvání s Bohoušem muselo být tak silné, že bez váhání brodili řeku i mimo brod a štvali nepřítele před sebou, jak lovnou zvěř. Poznámka: Pokud Vám Mastodont někdy řekne, že je tam hloubka „po kolena“, nezapomeňte si to přeměřit na svou výšku. Ne pro jednoho to totiž znamená „po koule“. Manželku se sice podařilo nalézt, ale jelikož měla v ruce zbraň a střílela i po zachráncích, musela být umravněna propagační střelou do nohy. Tažení tedy skončilo Happyendem a šťastným shledáním budoucích manželů.

Svatebčané se ustrojili, manželka nasedla na BVP, na kterém přijela k „oltáři“, po oddání jim poblahopřálo zhruba 200 týpků v maskáčích, po salvě z povstaleckých SA58 a SVD Dragunova. No prostě standardní svatba, což?


Foto v galerii.

Autor: admin